Mé poprvé.....

Poprvé co jsem se odvážil prezentovat své myšlenky na veřejnosti. Teda alespoň takovým to způsobem. Je to docela zvláštní pocit veřejně sdílet své myšlenky. A abych byl upřímný, vůbec netuším, co mě to popadlo.

Ano, opravdu je to dnes "mé poprvé“. Poprvé co jsem se odvážil prezentovat své myšlenky na veřejnosti. Teda alespoň takovým to způsobem. Je to docela zvláštní pocit veřejně sdílet své myšlenky. A abych byl upřímný, vůbec netuším, co mě to popadlo.

Každopádně jsem se do toho vrhl s vervou a hlavně důkladně připravený.  Protože důkladná příprava musí být.

V knihovně jsem vyhledal slovník spisovné češtiny a pravidla českého pravopisu. Z knihy jsem setřel vrstvu prachu a nosem natáhl tu známou, okouzlující vůni staré a trochu zatuchlé knihy. Následně jsem prolistoval pár prvních stran.  Je to opravdu zvláštní, co vše ve vás může vyvolat listování v takovéto "chytré“ knize? Ve mně to probudilo vzpomínky, nostalgické vzpomínky na střední školu. A to konkrétně na moji profesorku češtiny. S úsměvem na rtech a trochou studu v srdci si vzpomínám na její výroky o mé negramotnosti. Paní profesorka vždy tvrdila, že v životě nepotkala "studenta“, který by byl českým jazykem tak nedotčen jako jsem byl já. Teď si vzpomínám, že vlastně něco podobného tvrdila i moje profesorka německého jazyka. Kdybych to měl nějak shrnout a zhodnotit, vychází mi jednoznačná diagnóza, i když jsem negramotem a tak trochu lingvistickým barbarem, vším čím jsem v životě byl, tím jsem byl rád. Člověk by měl být rád, i kdyby to mělo být jen kvůli tomu, že to nic nestojí a je to velice povznášející pocit. Všem vřele doporučuji .-)

Ale teď se zase honem rychle zpátky k tématu "důkladná příprava“ na psaní blogu, takže slovník a pravidla českého jazyka už mám. Registrace profilu na webových stránkách idnes.cz také proběhla bez nějakých větších problémů. Laptop jsem po 5 minutovém boji s napájecím adaptérem také úspěšně oživil. Takže asi nic nebrání tomu, abych začal "blogovat".

 Nevím, zda existuje nějaký osvědčení návod na to jak napsat dobrý blog? Důležitá asi bude myšlenka a hlavně aktuálnost prezentovaného článku. Co v dnešní době hýbá světem a medii?? Co dnešního člověka, který je pohlcen do uspěchané, spotřební společnosti vlastně dokáže nejvíce oslovit?? Je to svět celebrit, politiky po případě "zaručené“ návody na to jak rychle zbohatnout či úžasný food blog s návody na to jak co nejlépe upravit chemicky vyrobenou BIO potravu??? Opravdu nevím, co? Co by nejvíce dokázalo dnešního čtenáře oslovit??  Po přečtení desítek blogů jsem dospěl k názoru, že je vlastně jedno o čem a jak píšete. Podstatou je asi způsob jak člověk článek prezentuje a ta myšlenka.

Myšlenek se mi v hlavě honí tisíce. Jejich prezentace asi také nebude problém. Na moji gramotnost či negramotnost si buď čtenáři dokáží zvyknout, možná také ne, ale to je myslím "riziko podnikání“ a člověku v životě jsou přece neustále kladeny nějaké ty překážky v jeho cestě. Záleží však na tom, jakým způsobem je dokážeme překonávat. A to my ČEŠI umíme. Pokud to nelze překonat klasickou cestou tak to dokáže vždy nějakým způsobem obejít. Jako já obcházím pomocí slovníku a "strýčka“ GOOGLA svoji nedokonalou znalost českého jazyka. A výsledky se dostavují sice trošku kostrbaté, ale jsou a to je podstatné.

 Nejhorší je tok myšlenek. Nikdy by mě nenapadlo, jaká úskalí budu prožívat při převodu myšlenek z mozku do vnitra svého počítače. Za poslední hodinu a půl jsem se zamotal a ztratil ve svých myšlenkách tolikrát, že pomaličku uvažuji o tom, zda by nebylo v hodné vyhledat nějakého odborníka, který dokáže vyřešit mou poruchu soustředěnosti. O její přítomnosti jsem věděl, ale až dnes jsem pochopil, jak vážný případ jsem. Ale já se nevzdám a budu ze všemi svými vadami bojovat a prožívat společně s vámi takový "maličkatý“ blog FIGHT.

 

Kdybych chtěl zhodnotit své "blogerské“ POPRVÉ a upřímně popsat své pocity a myšlenky. Stručně bych to shrnul do těchto pár vět: „Je to opravdu příjemný pocit klepat do klávesnice více jak hodinu slova a věty, které nemají vlastně žádný podstatný význam a možná ani nikoho neosloví. Je to vlastně taková malá sázka do loterie.“

 Takže tímto roztáčím "blogerské“ kolo osud a říkám: „Mrcho, toč se“.

Autor: Jiří Havlíček | středa 7.6.2017 21:38 | karma článku: 17,94 | přečteno: 303x
  • Počet článků 12
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1061x
Jsem člověk, který se snaží přetrvat co nejdéle v tom stavu. To to je informace, které by měla stačit k dosažení potřebných 100 znaků :-)

Seznam rubrik